Přihlásilo se 26 zájemců, překvapivě nejen z řad mužů, ale i žen. A ráno v 6.45 hod jsme vyrazili z Černovíru. Cesta vůbec neutíkala, neboť nás čekala spousta uzavírek a tak nám bylo jasné, že se opozdíme a nestihneme začátek exkurze. Bohužel se tak stalo, sice naše zpoždění bylo 7 minutové, ale než si nás převzal odpovědný pracovník, protáhlo se zpoždění na 30 minut.

 

Letiště v Čáslavi je rozlehlé, pěšky se zde pohybují málo, a tak nás na určená místa vozil autobus, se kterým jsme přijeli.

Nejdříve nás čekala prohlídka hangárů údržby letecké techniky. Letouny L-159 Alca a jejich technici nás seznámili se zajímavými poznatky, nejen z údržby těchto letadel, ale i z výcviku a životosprávy pilotů. Například, že pilot nosí tzv. dupačky, jeho váha nesmí přesáhnout 80 kg, ve vzdušném prostoru se při výcviku pohybuje maximálně 5 hodin. Další zajímavostí bylo, že na svoji hmotnost musí dbát nejen piloti, ale i technici, kteří kontrolují zařízení, které nasává vzduch do motoru. Ti musí k motoru vlézt úzkým prostorem a kdyby byli silnější postavy, neprotáhli by se tam.

 

V dalším hangáru letecké údržby byly Gripeny. Pohled skvostný, fotografování zakázáno, povolena byla pouze jedna fotečka (pro rodinu ). Naše dotazy nebraly konce, ale vzhledem k naplánovanému programu, jsme museli pokračovat dále.

 

Další zastávkou byla stanice hasičské letištní služby, která se v tuto chvíli nachází v provizorních prostorech. Technika, kterou mají, nás nijak obzvlášť neoslnila, čekali jsme, že zde budou mít nějaká speciální vozidla, ale můžeme říci, že v naší hasičárně máme techniku modernější. Je to jednotka, která řeší pouze situace na letišti, nevyjíždění na pomoc profesionálním hasičům v okolí. Zásahů na letišti není mnoho, spíše se jedná o úniky nebezpečných látek. Do 3 minut musí být na místě. Dozor mají např. při zkoušce motoru, který byl na opravě a uvádí se poprvé do provozu. Parta, tak jak to u hasičů bývá, to byla veselá.

 

Netrpělivě už jsme čekali na výcvikový simulátor, ale stále tam byly děti, které měly exkurzi před námi. A tak si simulátor vyzkoušel pouze náš jednatel, které mu jsme za zády drželi pěsti a prolétli se s ním nad celou Českou republikou.

 

Na závěr jsem si prohlédli vnitřní i venkovní muzeum letecké techniky, pořídili několik fotografií a těšili se na lahodný oběd.

Ten na nás čekal v restauraci Kozlovna Bílá růže v Čáslavi. Hovězí vývar, svíčková se šesti a na závěr káva dle výběru, byla super tečka za první částí dne.

 

Cestou domů jsme ještě zavítali na přehradu Seč, kde nás pan hrázný provedl uvnitř hráze, řekl spoustu zajímavostí ze „života přehrady“, společně jsme prověřili funkčnost stavidel a plni dojmů, zážitků a informací jsme vyrazili k domovu.

 

Výlet se vydařil, což je důležité a vážíme si ochoty lidí, kteří se nám během exkurze na letišti v Čáslavi věnovali.

---